Nejlepší snídaně je pro mě uvědomění si, že je víkend a nic nemusím!

Hezkej začátek dne si ale dopřávám i mimo něj. Během posledních pár měsíců jsem totiž zjistila, že ..

“Snídaně je základ dne!”

OMG. So much wow, Terezo!

Asi právě natruc všem těmhle časákovejm heslům jsem snídaně vždycky dost ignorovala. Moc nepomáhalo ani to, že jsem dojížděla z Mělníka do Prahy, vstávala brzo a i tak většinou krutě nestíhala. Nedostatek energie jsem si naivně doplňovala kafem “to go” (je tam mlíko, tak to je vlastně taková malá miska müsli, ne?). A světe div se, v břiše mi škrundalo snad ještě víc, než kdybych nepozřela nic. Tak takhle fakt ne.

Pozdějc jsem začala snídat aspoň banány, přesnídávky nebo cereálie (a kafe, jak jinak). Dospěla jsem ale do stádia, kdy mě to začalo štvát. Hlad jsem měla za hodinu znovu, kultura stolování minimální a variabilita ranního menu minimální.

V tu dobu jsem to dost řešila s mamkou, která má zdravou a fit variantu snad i k bůčku a Boston Cream donutu.

„Jako já už fakt nevím, co do sebe ráno nacpat, abych neměla za hodinu znovu hlad”.

Rad jsem obdržela spoustu, ale ač se moje maminka snažila sebevíc, kaši, granolu, ani jogurty do mě nedostala. Byla jsem líná a dávala přednost půl hodiny spánku před přípravou snídaně. Mamce jsem ale děsně vděčná za to, že mě naučila vybírat si a přiklonit se vždy ke “zdravější” variantě.

Bůček si nedávám, ale Boston Cream snad nikdy nevynechám. Jak bych mohla?

Se stěhováním do Prahy ale přišla revoluce. Najednou jsem měla času spoustu a konkrétně ten, který jsem dřív strávila cestováním teď trávím přípravou acai bowlů, kaší, smoothieček, smažení vajíček a lívanců.

Kvůli hezkýmu ránu jsem schopná si přivstat. I když se mi fakt kolikrát nechce (a to zvlášť teď v období mlh, sychravých a studených rán), představa talíře plnýho jídla mě vždycky zaručeně vytáhne. Navíc mám teď o důvod víc, protože většinou nepřipravuju snídani jenom pro sebe <3 ňuňu vsuvka. pardon.

Revanž za ňuňu vsuvku nabízím následující. Sama občas trpím nedostatkem inspirace a tak přikládám i seznam nejčastějších snídaní, které si ráno připravuju:

  • acai bowl z mraženého ovoce, banánu, mléka, chia semínek a kokosových chipsů
  • míchaný vajíčka s rajčátky
  • avokádovej toust s volským okem a mozzarellou (dobře, ten si občas udělám i k večeři :P takový #foodporn to je!)
  • kaše a to ve všech možnejch variantách – ovesný, jáhlový, ze zbytků oříšků a nebo rýžovou z rýžových vloček (ta mě poslední dobou fakt chytla a se skořicí je neuvěřitelná!)
  • lívance, palačinky (nebo něco na ten způsob) s marmoškou a skořicovým cukrem
  • cupcakes, co zbyly ze včerejška (haha, tomu sami nevěříte :P)

Trocha lenosti ve mně ale přesto zůstala.

A tak si neumím představit hezčí a ideálnější ráno, než to, ve kterém vám snídani naservíruje můj kluk (ach, ty jeho “míchačky” ! nebo oblíbené bistro.

Konkrétně v Holešovicích, kde pracuju, jich mám vytipováno nespočet. Nejlepší míchaný vajíčka vám připraví (samozřejmě můj kluk, ale toho nepůjčím :P) v Home Kitchenu. Sice si za ně trochu připlatíte, ale stojej za to. Do Home Kitchenu chodím ráno obzvlášť ráda. Kvůli atmosféře, která tam panuje. Rozbíhá se kávovar, začíná se smažit cibulka s vajíčky a slaninou, lidé se scházejí na první ranní meetingy .. mé workoholické srdíčko tady fakt plesá!

Vajíčka ale nemůžete jíst pořád. Já jsem naprosto ulítlá na avokádovej sendvič ve Phill’s Corner. Přidejte k tomu latté, hipsterský prostředí, fajn obsluhu a vznikne vám nejlepší ranní kombo všech dob.

A pokud jste přece jen na sladký snídaně, nevynechejte kokosový lívance ve starším „bráchovi“ Phill’s Corner – Twenty7 bistru! Dejte si k nim Chai latté, kaštanovou limošku a zaručuju, že takovej start do nového dne těžko něco překoná.

Víkendy většinou trávím v Café Jen slintáním nad jejich „víkendovou specialitkou“. Plnej talíř těch nejlepších věcí, které si můžete k snídani dát. Vajíčka, párečky, čerstvě upečenej chlebík, máslíčko, ovoce, domácí džemík, croissantík. Nebe v hubě!

Snídaně is the new black!

Takže ji koukejte praktikovat. Dáváte tak svýmu mozku příležitost nastartovat se a fungovat bez problémů celý den. I za cenu toho, že holt půjdete spát v 11 a ne v půl 2 :)

Stojí to za to, věřte mi!

Share: